Le Burger

V neděli 20. září jsme se s rodinou vydali na pražské Výstaviště v Holešovicích, kde se konal letošní Burgerfest, festival pro nenažrané milovníky hamburgerů. Už u vstupu byly vidět stánky známých i neznámých restaurací, které nabízely slidery (= "mini burgery") všech druhů. Guacamole, jalapeňos, kachní maso nebo nachos - to všechno bylo možné si vyzkoušet za nekřesťanskou cenu, která se pohybovala mezi 70-120 Kč. Ale stálo to za to. O tom žádná.



Žiju ve světě bez kouzel a zázraků. Ve světě, kde nejsou jasnovidci, ani nadpřirozené bytosti, žádní andělé ani superkluci, kteří by tě mohli zachránit. Ve světě, kde lidé umírají, hudba se rozpadá a věci jsou na nic. Váha reality mě mačká k zemi tak silně, že si některé dny říkám, jak je možné, že jsem vůbec schopna se zvednout na nohy a jít.

Sedmnáctiletá Nastya Kashnikovová byla až do osudného dne nadějnou talentovanou pianistkou, která mohla dokázat velké věci. Po tragické události se však všechno změnilo a z krásné hodné holčičky zbyl jen stín. Stín, vyhýbající se jakémukoliv kontaktu s lidmi - tedy alespoň do doby než potká Joshe Benetta. Josh nemá žádné tajemství, ta jeho zná celé okolí: mrtví rodiče, sestra i babička. S takovým skóre není nijak těžké udržovat si odstup a nechat “smrt” na pokoji. Tak to vidí všichni až na tu podivnou novou holku, co nemluví - Nastyu Kashnikovovou.

Prvotina americké spisovatelky Katji Millay nabízí silný příběh ze světa mladých lidí, kteří musí čelit strastem života. Mezi čtenáři vyvolalo Moře klidu velkou vlnu nadšení, která nakonec pohltila i mě.
Číst Moře klidu bylo zábavné, vtipné a zároveň neskutečně smutné. V jednu chvíli jsem se smála Nastyiným myšlenkovým pochodům, a v druhé jsem měla dojem, že mi srdce pukne žalem. Čekala jsem depresivní knihu, ale to, co jsem dostala, byla jedna velká emoční jízda, ve které jsem si naprosto zamilovala jednotlivé vstupy obou hlavních hrdinů.

Nastya je mladá, krásná, ale plná tajemství, uzavřená před světem. Nastya dokázala, že pod svícnem je skutečně největší tma - čím odhalenější oblečení a výraznější make-up, tím více závistivých a nenávistných pohledů, které jí zaručí, že ji nechají všichni na pokoji. Nastyu jsem si zamilovala, byla vtipná, sarkastická a nedokonalá. Měla jizvy na duši, se kterými se snažila nějakým způsobem vypořádat. Byla svá a nezajímalo jí, co si o ní myslí okolí.

Josh je v podstatě ze stejného těsta - zažil velký žal, který ho přiměl se uzavřít do sebe a nechat okolí okolím. Do doby než mu to malé otravné “okolí” jménem Nastya začne každý večer vysedávat v garáži a pozorovat ho při práci. To, co ho zprvu tolik dráždí, se však brzy stane neodmyslitelnou součástí jeho života, bez které nedokáže žít. Láska Joshe a Nastyi je komplikovaná a přesto tak jednoduchá - celé je to jen o komunikaci a důvěře, kterou oba postrádají a kterou se snaží najít nejen jeden k druhému, ale i k okolnímu světu.

Moře klidu je pohodové letní čtení, u kterého se zasmějete a možná i trochu pobrečíte. Ačkoliv se mi kniha moc líbila, nebylo to úplně ono. Snad proto, že autorka vyložila všechny karty hned na začátku a během celého příběhu jimi přede mnou mávala znovu a znovu tak dlouho, než jsem pochopila, že to velké “OH” nedorazí, protože tu bylo celou dobu. I tak to byla milá youngadultovka, kterou jistě ocení mladí čtenáři a fanoušci “Bez Naděje” od Colleen Hooverové.



Katja Millay - Moře klidu 


Počet stran: 364
Rok vydání: 2012 (US) / 2013 (CZ)
Překlad: Jan Netolička
Nakladatelství: Domino
Hodnocení: 4/5